složení, účinky podle TCM a historie tradiční směsi
Shi Quan Da Bu Tang (十全大補湯) je klasická čínská receptura pro současný nedostatek Qi a krve provázený chladem. Patří mezi nejznámější tonizující formule čínské materia medica a její název doslova znamená „Odvar deseti úplných velkých doplnění”.
Podle TCM receptura Wen Bu Qi Xue – zahřívá a doplňuje Qi a krev.
Její konstrukce je pozoruhodně systematická. Vzniká spojením dvou základních formulí – Si Jun Zi Tang pro Qi a Si Wu Tang pro krev – a jejich rozšířením o dvě byliny. Výsledkem je formule, která pokrývá obě stránky nedostatku a navíc přidává zahřátí.
Co znamená název
Čínský název se zapisuje 十全大補湯 – Shí Quán Dà Bǔ Tāng. Shi (十) znamená deset, Quan (全) úplný či celistvý, Da Bu (大補) velké doplnění a Tang (湯) odvar.
Název tedy vyjadřuje deset složek a úplnost doplnění – tedy skutečnost, že receptura pokrývá Qi i krev současně. V pilulkové formě se označuje jako Shi Quan Da Bu Wan.
V čínském prostředí se pro ni používá i obrazné označení odkazující na deset opěrných sloupů, které společně nesou celou stavbu.
Původ receptury
Receptura je zaznamenána v díle Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang (太平惠民和劑局方) z období dynastie Song – v téže oficiální lékopisné sbírce, ze které pochází Xiao Yao San, Si Wu Tang i Ren Shen Yang Rong Tang.
V japonské tradici Kampo je formule známá jako Juzentaihoto a patří tam mezi předepisované přípravky – podstatná část moderního výzkumu je publikována právě pod tímto názvem.
Jak receptura vznikla
Toto je nejpřehlednější konstrukční řetězec v celé čínské farmakologii a stojí za to jej sledovat krok po kroku.
Si Jun Zi Tang (四君子湯, „Odvar čtyř ušlechtilých”) doplňuje Qi Sleziny: Ren Shen, Bai Zhu, Fu Ling a Zhi Gan Cao.
Si Wu Tang (四物湯) vyživuje krev: Shu Di Huang, Dang Gui, Bai Shao a Chuan Xiong.
Ba Zhen Tang (八珍湯, „Odvar osmi pokladů”) vzniká prostým spojením obou – osm bylin pro současný nedostatek Qi a krve.
Shi Quan Da Bu Tang vzniká z Ba Zhen Tang přidáním dvou bylin: Huang Qi a Rou Gui.
Skupina doplňující Qi (ze Si Jun Zi Tang):
- Ren Shen (人參) · Bai Zhu (白朮) · Fu Ling (茯苓) · Zhi Gan Cao (炙甘草)
Skupina vyživující krev (ze Si Wu Tang):
- Shu Di Huang (熟地黃) · Dang Gui (當歸) · Bai Shao (白芍) · Chuan Xiong (川芎)
Přidané byliny:
- Huang Qi (黃耆, Astragali radix) – doplňuje Qi a pozvedá Yang
- Rou Gui (肉桂, Cinnamomi cortex) – zahřívá a doplňuje oheň Ming Men
Rou Gui bývá v nižší dávce než ostatní byliny – v tradičních i moderních zápisech obvykle zhruba třetina. To odpovídá její horké povaze.
Při vaření se často přidávají ještě Sheng Jiang a Da Zao.
Co přidané byliny mění
Obě přidané byliny mají zásadní vliv na charakter receptury.
Huang Qi není jen dalším tonikem Qi. Na rozdíl od Ren Shen má výraznější vztah k povrchu a obranné Wei Qi a současně pozvedá Yang. Receptura tím získává schopnost působit nejen dovnitř, ale i směrem k povrchu – proto se tradičně používá i u dlouho se nehojících ran a u spontánního pocení.
Rou Gui zahřívá. To je klíčové rozlišení oproti Ba Zhen Tang: zatímco ta je neutrální, Shi Quan Da Bu Tang je zahřívající.
Podle klasické zásady nemůže Yang působit bez materiálního podkladu, ale hutné vyživující byliny bez trochy zahřátí nedokážou být skutečně přeměněny a využity. Rou Gui tedy vyživující složku „zapaluje” – umožňuje jí působit. Tentýž princip stojí za konstrukcí Jin Gui Shen Qi Wan.
Praktickým důsledkem je, že Shi Quan Da Bu Tang je vhodná tam, kde se k nedostatku Qi a krve přidává chlad a zimomřivost – nikoli u obrazu s horkostí.
Typický obraz
Tradiční obraz může zahrnovat výraznou únavu a slabost, bledost obličeje a rtů, zimomřivost a studené končetiny, dušnost při námaze, slabý hlas, sníženou chuť k jídlu, závratě a bušení srdce, spontánní pocení, slabou nebo chybějící menstruaci, dlouho se nehojící rány a hubnutí.
Charakteristické je spojení vyčerpání s chladem. Pacient není jen unavený – je mu i zima a chladné počasí mu obtíže zhoršuje.
Receptura se tradičně používá u rekonvalescence po dlouhé nemoci, po operaci, po porodu nebo po větší ztrátě krve.
Jazyk a puls: jazyk bledý, oteklý, s tenkým bílým povlakem, případně s otisky zubů. Puls hluboký (Chen), jemný (Xi) a slabý (Ruo).
Srovnání s příbuznými recepturami
Ba Zhen Tang je základní formulí bez zahřívající složky. Chybí-li zimomřivost a chlad, je vhodnější ona.
Ren Shen Yang Rong Tang vzniká ze Shi Quan Da Bu Tang odebráním Chuan Xiong a přidáním Wu Wei Zi, Yuan Zhi a Chen Pi. Je proto méně rozhýbávající a více udržující a míří navíc na Srdce a Shen – hodí se tam, kde k vyčerpání přistupuje nespavost, úzkost a zhoršená paměť.
Bu Zhong Yi Qi Tang řeší nedostatek Qi s jejím poklesem, nikoli současný nedostatek krve.
Gui Pi Tang míří na nedostatek Qi Sleziny a krve Srdce s neklidem Shen – její obraz je více psychický a méně chladný.
Si Wu Tang řeší samotný nedostatek krve bez složky Qi.
Kdy receptura podle TCM není vhodná
Shi Quan Da Bu Tang je výrazně vyživující, sladká a zahřívající. Není vhodná zejména při plné horkosti, při nedostatku Yin s prázdnou horkostí, při vnějším napadení s nevyřešeným patogenem, při výrazné vlhkosti a hlenu, při stagnaci potravy a nadýmání a u akutních onemocnění.
Zásada je zde jednoznačná: tonizující receptura se nenasazuje, dokud je přítomen patogen, který má odejít – jinak by jej „uzavřela dovnitř”.
Vzhledem k obsahu Rou Gui je opatrnost namístě i u obrazů s vnitřním horkem.
Moderní klinické použití
Shi Quan Da Bu Tang patří mezi nejrozšířenější tonizující receptury; v japonské tradici Kampo je známá jako Juzentaihoto a směřuje sem podstatná část výzkumu.
Rekonvalescence. Po dlouhé nemoci, po operaci, po porodu nebo po větší ztrátě krve. Jde o nejcharakterističtější použití.
Chronická únava s chladem. Vyčerpání provázené zimomřivostí a studenými končetinami.
Anemické stavy. Bledost, dušnost při námaze, slabý hlas.
Dlouho se nehojící rány. Klasické použití, k němuž přispívá přítomnost Huang Qi.
Podpora při náročné léčbě. V Japonsku a Číně se receptura běžně používá jako podpůrná při vyčerpávající terapii; sem směřuje část klinických prací.
Zásadní upozornění k výkladu. Uvedené okruhy nejsou indikacemi v západním smyslu. Čínská medicína nepřiřazuje recepturu k nemoci, ale k obrazu – k Bian Zheng, rozlišení vzorce. Táž diagnóza může u různých lidí odpovídat odlišným obrazům a vyžadovat odlišné receptury.
Rozhodujícím kritériem je proto spojení vyčerpání s chladem: pacient není jen unavený, ale je mu i zima a chlad mu obtíže zhoršuje. Chybí-li chlad, je vhodnější Ba Zhen Tang.
Bezpečnost
Zhi Gan Cao – při dlouhodobém příjmu glycyrrhizinu hrozí zadržování sodíku a vody, pokles draslíku a zvýšení krevního tlaku. Opatrnost u hypertenze a při užívání diuretik, kortikosteroidů nebo digoxinu.
Ren Shen může ovlivňovat antikoagulancia a antidiabetika a u citlivých osob být příliš stimulující.
Dang Gui a Chuan Xiong rozhýbávají krev – opatrnost při krvácivých stavech, nadměrné menstruaci, před operačním výkonem a při užívání warfarinu a antiagregancií.
Rou Gui obsahuje kumarin, u nějž EFSA stanovila tolerovatelný denní příjem. Vzhledem k tomu, že jde o kůru, je u dlouhodobého užívání vhodné obsah znát; opatrnost u jaterního onemocnění.
Huang Qi může ovlivňovat imunitní systém – opatrnost při autoimunitních onemocněních a při užívání imunosupresiv.
Receptura není vhodná v těhotenství bez individuálního posouzení odborníkem.
Volba a zpracování složek
Tři složky vyžadují upřesnění formy.
Di Huang – receptura počítá se Shu Di Huang, tedy s opakovaně napařovaným kořenem, který vyživuje krev a je mírně teplý; syrová forma naopak chladí.
Gan Cao – tradiční zápis uvádí Zhi Gan Cao, tedy medem upravenou formu, která výrazněji doplňuje Qi. Syrová Gan Cao má odlišné zaměření.
Skořice – jde o Rou Gui, tedy kůru, nikoli o Gui Zhi, tedy snítku. Obě pocházejí z téhož stromu, ale Rou Gui míří dovnitř a dolů a doplňuje oheň, zatímco Gui Zhi otevírá povrch a míří ven a nahoru.
Shrnutí
Shi Quan Da Bu Tang je desetisložková receptura z díla Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang z období dynastie Song. Vzniká spojením Si Jun Zi Tang a Si Wu Tang do Ba Zhen Tang a jejím rozšířením o Huang Qi a Rou Gui. Odpovídá obrazu současného nedostatku Qi a krve provázeného chladem – typicky při rekonvalescenci po dlouhé nemoci nebo po ztrátě krve. Od Ba Zhen Tang ji odlišuje právě zahřívající složka, od Ren Shen Yang Rong Tang naopak přítomnost Chuan Xiong.
Použité odborné zdroje
- Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang (太平惠民和劑局方), dynastie Song – původní záznam receptury.
- Klinické studie k přípravku Juzentaihoto (japonská tradice Kampo).
- Chinese Pharmacopoeia – monografie jednotlivých složek.
- EFSA – stanovisko k tolerovatelnému dennímu příjmu kumarinu.
- Bensky D., Barolet R. Chinese Herbal Medicine: Formulas & Strategies. Eastland Press.
Tento text má informativní charakter a vychází z tradiční teorie čínské medicíny. Nenahrazuje konzultaci s kvalifikovaným lékařem ani odborníkem TCM.
Související byliny
V této receptuře jsou použity následující byliny: Ren Shen, Bai Zhu, Fu Ling, Gan Cao, Dang Gui, Chuan Xiong, Bai Shao, Shu Di Huang, Huang Qi, Rou Gui.
