Klasická čínská medicína nevznikla jako soubor léčebných postupů. Vznikla jako způsob, jak porozumět člověku uvnitř širšího řádu, řádu, který spojuje Nebe, Zemi a vše živé mezi nimi. Tělo v tomto pohledu není strojem složeným z oddělených částí, ale krajinou, kterou prostupuje čchi, životní dech dávající tvar každému nádechu, každému úderu srdce i každé myšlence.
Zdraví zde neznamená pouze nepřítomnost nemoci. Znamená soulad, volné proudění čchi, rovnováhu mezi jin a jang, harmonii mezi pěti hybateli, kteří se v těle zrcadlí zároveň jako orgány, emoce a roční období. Nemoc naopak není náhodná porucha, ale zpráva. Je znamením, že se tento vnitřní řád někde narušil, že čchi ztratila svůj rytmus, že se přerušilo spojení mezi tělem, myslí a duchem (šen).
Proto se klasická medicína nikdy neptala jen co bolí. Ptala se, proč se rovnováha vytratila, a hledala cestu zpět. Léčba tak nebyla bojem s nepřítelem, ale návratem, k přirozenému pohybu čchi, ke klidné mysli, ke způsobu života, který respektuje rytmus dne a noci i vlastního těla.
V následujících tématech se na zdraví díváme právě touto optikou. Ženské a mužské zdraví, trávení a imunita i další témata, kterým se zde věnujeme, nechápeme jako izolované obtíže jednoho orgánu, ale jako výraz téhož řádu, promítnutého do různých oblastí života. Každý z těchto obrazů, ať je to únava, neklidný spánek, nebo opakující se potíže, vypráví svůj vlastní příběh o tom, kde se v těle ztratila rovnováha.
Tyto texty vycházejí z klasických pramenů čínské medicíny a z jejich pohledu na člověka jako na most mezi Nebem a Zemí. Jsou určeny k porozumění, nikoli k samoléčbě. Při akutních, závažných nebo přetrvávajících potížích je vždy třeba vyhledat lékařskou péči, klasická medicína ji nenahrazuje, nabízí jiný, hlubší způsob, jak tělu a jeho signálům rozumět.