účinky podle TCM, vlastnosti a základní informace o kořeni červené pivoňky
Chi Shao patří mezi hlavní byliny tradiční čínské medicíny pro chlazení krve a rozptylování krevní stázy. V českém prostředí se označuje jako kořen červené pivoňky. Botanickým zdrojem je Paeonia lactiflora, případně Paeonia veitchii, lékopisným názvem drogy Paeoniae radix rubra.
Tradiční čínská medicína používá Chi Shao především k chlazení horkosti v krvi, rozptylování krevní stázy, mírnění bolesti a odvádění horkosti z jater. Je součástí receptur jako Xi Jiao Di Huang Tang, Xue Fu Zhu Yu Tang, Chai Hu Qing Gan Tang nebo Gui Zhi Fu Ling Wan.
Nejde však o univerzální bylinu „na bolest” nebo „na krev”. Zásadní je odlišovat ji od příbuzné, ale terapeuticky odlišné drogy Bai Shao – bílé pivoňky – se kterou sdílí botanický původ, ale výrazně se liší zpracováním i tradičním účinkem.
Co znamená název
Čínský název se zapisuje 赤芍 – Chì Sháo. Chi (赤) znamená červený nebo karmínový, Shao (芍) je zkrácené označení pro Shao Yao (芍藥), tradiční název pivoňky.
Ve starších textech se lze setkat s obecným označením Shao Yao, pod nímž byla po staletí vedena nerozlišená droga zahrnující dnešní Chi Shao i Bai Shao.
Botanický původ
Čínský lékopis připouští pro Paeoniae radix rubra dva botanické zdroje:
- Paeonia lactiflora Pall.
- Paeonia veitchii Lynch (tradičně označovaná jako Chuan Chi Shao, „sečuánská červená pivoňka”)
Podle databáze Plants of the World Online je Paeonia lactiflora přijatým druhem patřícím do čeledi pivoňkovitých – Paeoniaceae. Ve starší literatuře, včetně mnoha textů TCM, se rod Paeonia řadí do čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) – jde o rozdíl v botanické klasifikaci, nikoli o odlišnou rostlinu.
Paeonia lactiflora je vytrvalá bylina s velkými, vonnými bílými až růžovými nebo karmínovými květy. Roste na kamenitých svazích, říčních březích a okrajích řídkých lesů ve střední a východní Asii.
Rozdíl mezi Chi Shao a Bai Shao
Toto rozlišení je pro praxi zásadní a v evropském kontextu se často plete.
Obě drogy pocházejí ze stejného botanického druhu (Paeonia lactiflora). Rozdíl vzniká způsobem zpracování:
- Zpracování: Chi Shao: neloupaný kořen; Bai Shao: loupaný a spařovaný kořen
- Chuť: Chi Shao: hořká, mírně kyselá; Bai Shao: hořká, kyselá
- Povaha: Chi Shao: mírně chladná; Bai Shao: mírně chladná
- Hlavní účinek: Chi Shao: chladí krev, rozptyluje stázu; Bai Shao: vyživuje krev, stahuje a chrání Yin
- Charakter: Chi Shao: rozptylující, pohybující; Bai Shao: vyživující, astringentní
Zjednodušeně: Chi Shao krev rozhýbává a chladí, Bai Shao ji vyživuje a udržuje. Záměna obou drog je v TCM považována za odbornou chybu.
Rozlišení se v odborné literatuře postupně vyjasňovalo v průběhu dynastií Tang a Song, kdy se ustálily i odlišné způsoby zpracování. Zhang Zhongjing ve svých dílech ještě pracoval s nerozlišenou Shao Yao; pozdější komentátoři a lékárníci u jednotlivých receptur postupně specifikovali, zda je vhodnější forma chladící (Chi Shao), nebo vyživující (Bai Shao).
Historie v čínské medicíně
Shao Yao – nerozlišená droga předcházející dnešnímu Chi Shao i Bai Shao – je uvedena již v Shen Nong Ben Cao Jing. Na rozdíl od Ren Shen, Chai Hu nebo Di Huang, které jsou v tomto textu zařazeny mezi vyšší byliny, je Shao Yao zařazena mezi střední byliny (Zhong Pin).
Klasický text popisuje chuť jako hořkou a povahu jako neutrální (ping) a uvádí použití při bolesti břicha z patogenní Qi, odstranění krevní blokády (Xue Bi), rozbití tvrdých nahromadění, mírnění bolesti a podpoře močení.
Základní vlastnosti podle TCM
Čínský název je Chi Shao (赤芍), farmaceutický název Paeoniae radix rubra. Botanickým zdrojem je Paeonia lactiflora nebo P. veitchii, používanou částí sušený neloupaný kořen. Chuť je hořká a mírně kyselá, povaha mírně chladná, tropismus do dráhy jater. Řadí se mezi byliny chladící krev a rozptylující stázu.
Hořká chuť má podle TCM sestupný a odvádějící charakter, mírně chladná povaha umožňuje odvádět horkost z krve.
Tradiční účinky podle TCM
Chladí krev a odvádí horkost. Základní účinek. Podle TCM může horkost proniknout do krve a projevit se výsevy na kůži, krvácením z horkosti, tmavě červeným jazykem a neklidem. V této funkci je Chi Shao součástí receptury Xi Jiao Di Huang Tang.
Rozptyluje krevní stázu a mírní bolest. Obraz může zahrnovat pevně lokalizovanou nebo bodavou bolest, tmavší zbarvení jazyka či rtů, nepravidelnou menstruaci s tmavou krví a sraženinami, poúrazové otoky a hematomy. Klasickou recepturou je Xue Fu Zhu Yu Tang.
Odvádí horkost z jater a rozptyluje toxické otoky. Chi Shao vstupuje do dráhy jater a používá se při obrazu jaterního ohně se zarudlýma očima a při zánětlivých otocích. V této funkci je součástí Chai Hu Qing Gan Tang, kde spolu se Sheng Di Huang tvoří dvojici chladící krev.
Chi Shao v klasických recepturách
Xi Jiao Di Huang Tang je základní recepturou pro horkost v krvi. Xue Fu Zhu Yu Tang rozptyluje krevní stázu v hrudníku – jde v jádru o variantu Si Wu Tang, ve které jsou vyživující složky (Shu Di Huang, Bai Shao) nahrazeny chladivějšími protějšky (Sheng Di Huang, Chi Shao), protože krevní stáza podle TCM časem vytváří lokální horkost.
Gui Zhi Fu Ling Wan rozptyluje pevné nahromadění v podbřišku. Shao Fu Zhu Yu Tang a Shen Tong Zhu Yu Tang – další z Wang Qingrenových „receptur rozptylujících stázu” – sdílejí s Xue Fu Zhu Yu Tang společný základ Tao Ren, Hong Hua, Chuan Xiong, Chi Shao a Dang Gui.
Neslučitelnost s Li Lu
Klasická čínská fytoterapie uvádí Shao Yao – tedy jak Chi Shao, tak Bai Shao – mezi bylinami neslučitelnými s Li Lu (Veratri radix, kýchavice). Tato kombinace patří do tradičního systému Shi Ba Fan, osmnácti neslučitelností, vyjádřeného klasickým veršem 諸參辛芍叛藜蘆 („všechny Shen, Xi Xin a Shao se bouří proti Li Lu”).
Neslučitelnost je uvedena i v aktuálním čínském lékopisu. Chi Shao se proto nemá bez odborného zdůvodnění kombinovat s přípravky obsahujícími kýchavici.
Obsahové látky a výzkum
Hlavní skupinou jsou monoterpenové glykosidy, nejvýznamnější je paeoniflorin, který slouží jako standardizovaný ukazatel kvality podle čínského lékopisu. Dále obsahuje albiflorin, benzoylpaeoniflorin, tanniny (kyselina gallová a její deriváty) a flavonoidy.
Obsah paeonifloriunu je u Chi Shao obvykle vyšší než u Bai Shao – právě proto, že kořen není loupán a spařován, což část látek odstraňuje.
Na rozdíl od řady jiných čínských bylin má Paeoniae radix rubra k dispozici samostatnou hodnotící zprávu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), zpracovanou jejím Výborem pro rostlinné léčivé přípravky. Zpráva shrnuje dostupné farmakologické, toxikologické a klinické údaje, ale nevyústila v přijetí plnohodnotné evropské rostlinné monografie se schválenými indikacemi – jde tedy o odborné hodnocení podkladů, nikoli o povolení konkrétního léčebného tvrzení.
Dávkování a kontraindikace
Čínský lékopis uvádí 6 až 12 gramů denně ve formě odvaru. U extraktů se dávkování řídí údaji výrobce.
Chi Shao má chladný a rozptylující charakter. Podle TCM není vhodná při čisté nedostatečnosti krve bez horkosti nebo stázy, při chladu z nedostatku, při nedostatku Yang a v těhotenství, kde by rozptylující působení na krev mohlo být rizikové.
Bezpečnost
Chi Shao je při běžném dávkování považována za dobře tolerovanou. Hlavním bezpečnostním tématem je její působení na krev – opatrnost je namístě při krvácivých stavech, nadměrné menstruaci, před operačním výkonem a při užívání antikoagulancií a antiagregancií.
Vzhledem k rozptylujícímu působení na krev není vhodná v těhotenství bez individuálního posouzení odborníkem.
Nejčastější otázky
Jaký je rozdíl mezi Chi Shao a Bai Shao? Pocházejí ze stejné rostliny, ale liší se zpracováním: Chi Shao je neloupaný kořen, který krev chladí a rozhýbává; Bai Shao je loupaný a spařovaný kořen, který krev vyživuje a stahuje.
Může se Chi Shao kombinovat s kýchavicí (Li Lu)? Ne. Shao Yao patří mezi byliny tradičně neslučitelné s Li Lu podle systému osmnácti neslučitelností.
Má Chi Shao evropskou monografii? EMA zpracovala hodnotící zprávu, ta však nevyústila v přijetí plnohodnotné monografie se schválenými indikacemi.
Shrnutí
Chi Shao je sušený neloupaný kořen Paeonia lactiflora nebo P. veitchii, uvedený v Shen Nong Ben Cao Jing pod nerozlišeným názvem Shao Yao mezi středními bylinami. Má hořkou a mírně kyselou chuť a mírně chladnou povahu a vstupuje do dráhy jater. Chladí krev, rozptyluje krevní stázu a odvádí horkost z jater. Klíčové je jeho odlišení od Bai Shao, který pochází z téže rostliny, ale díky odlišnému zpracování má zcela jiné terapeutické zaměření.
Použité odborné zdroje
- Paeonia lactiflora Pall. – Plants of the World Online, Royal Botanic Gardens, Kew.
- European Medicines Agency (HMPC) – Assessment report on Paeonia lactiflora Pall. and/or Paeonia veitchii Lynch, radix (Paeoniae radix rubra).
- Chinese Pharmacopoeia (2020) – Paeoniae radix rubra (赤芍), monografie a dávkování.
- Shen Nong Ben Cao Jing – klasický záznam Shao Yao.
- Přehledová studie o cholestatickém využití Paeoniae Radix Rubra, PMC.
Tento text má informativní charakter a vychází z tradiční teorie čínské medicíny. Nenahrazuje konzultaci s kvalifikovaným lékařem ani odborníkem TCM.
Použití v recepturách
Tato bylina je součástí následujících receptur: Chai Hu Qing Gan Tang.