účinky podle TCM, vlastnosti a základní informace o kořeni prorostlíku
Chai Hu patří mezi nejvýznamnější byliny tradiční čínské medicíny pro harmonizaci vrstvy Shao Yang, uvolnění stagnace jaterní Qi a pozvednutí čisté Yang Qi. V českém prostředí se označuje jako kořen prorostlíku. Lékopisným názvem je Bupleuri radix.
Je součástí mnoha klasických receptur, například Xiao Chai Hu Tang, Xiao Yao San, Chai Hu Shu Gan San, Bu Zhong Yi Qi Tang nebo Chai Hu Qing Gan Tang.
Nejde však o univerzální bylinu „na játra”. Její pohyb je rozptylující a vzestupný, a proto musí použití zohledňovat přítomnost nedostatečnosti Yin, stoupání Yang a pohybu Qi vzhůru.
Co znamená název
Čínský název se zapisuje 柴胡 – Chái Hú. Ve starších textech, zejména v Shen Nong Ben Cao Jing, se objevuje pod názvem 茈胡 – Zǐ Hú; znak 茈 mohl ve starší čínštině označovat purpurovou nebo tmavou barvu.
Li Shizhen v Ben Cao Gang Mu vysvětloval název také tím, že mladé výhonky bylo možné jíst jako zeleninu, zatímco starší stonky se podobají suchému chrastí (chai). Jde však o pozdější tradiční výklad, nikoli o jednoznačně doloženou etymologii.
Botanický původ
Čínský lékopis připouští pro Bupleuri radix dva botanické zdroje, oba z čeledi miříkovitých (Apiaceae):
Bupleurum chinense DC. je vytrvalá bylina rozšířená v severní, jihostřední a jihovýchodní Číně, ve Vnitřním Mongolsku, Koreji a Vietnamu. Získaný kořen se označuje jako Bei Chai Hu – severní Chai Hu.
Bupleurum scorzonerifolium Willd. je rozšířená od Sibiře přes severní a východní Čínu po Koreu a Japonsko. Získaný kořen se označuje jako Nan Chai Hu, případně Hong Chai Hu.
Rod Bupleurum zahrnuje více než 200 botanických druhů. Ne všechny jsou vhodným zdrojem a některé mohou mít odlišné složení nebo bezpečnostní profil – správné botanické určení je proto zásadní.
Bei Chai Hu a Nan Chai Hu
Bei Chai Hu má kořen silnější a tvrdší, válcovitý nebo kuželovitý, na povrchu černohnědý až světle hnědý, podélně vrásčitý, na řezu světle žlutý a výrazněji vláknitý. V tradiční praxi se považuje za pevnější a více zaměřený na uvolnění Shao Yang a pozvednutí Yang Qi.
Nan Chai Hu má kořen tenčí a měkčí, červenohnědý až tmavě hnědý, méně vláknitý, někdy s charakteristickou olejovitou vůní. Považuje se za mírnější a více zaměřený na zprůchodnění jaterní Qi.
Rozdíly nejsou pouze tradiční – jednotlivé druhy se prokazatelně liší zastoupením saikosaponinů a silic. U extraktů je proto vhodné uvádět přesný botanický zdroj.
Historie v čínské medicíně
Droga je uvedena již v Shen Nong Ben Cao Jing pod názvem Zi Hu, kde je zařazena mezi vyšší byliny (Shang Pin).
Zásadní postavení získala v díle Shang Han Lun Zhang Zhongjinga, kde se stala hlavní bylinou receptur pro obraz Shao Yang – zejména Xiao Chai Hu Tang a Da Chai Hu Tang.
V pozdějších stoletích se význam Chai Hu rozšířil na oblast jater. Lékaři dynastií Jin a Yuan i pozdější škola Wen Bing rozvinuli její použití při stagnaci jaterní Qi a při pozvedávání Yang Qi, což vedlo ke vzniku receptur jako Xiao Yao San nebo Bu Zhong Yi Qi Tang.
Základní vlastnosti podle TCM
Čínský název je Chai Hu (柴胡), starší název Zi Hu, farmaceutický název Bupleuri radix. Botanickým zdrojem je Bupleurum chinense nebo B. scorzonerifolium, používanou částí sušený kořen. Chuť je hořká a mírně ostrá, povaha mírně chladná, tropismus do drah jater a žlučníku (podle některých textů také trojitý zářič a osrdečník). Řadí se mezi byliny uvolňující povrch a snižující horečku.
Hořká chuť má podle TCM sestupný a odvádějící charakter, mírně pálivá podporuje rozptýlení a pohyb Qi. Mírně chladná povaha umožňuje uvolnění horkosti, aniž by byla bylina tak výrazně chladivá jako přímo horkost odvádějící léčiva.
Tradiční účinky podle TCM
Harmonizuje vrstvu Shao Yang. Shao Yang představuje podle šesti vrstev přechod mezi povrchem a vnitřkem – patogen se nenachází zcela na povrchu, ale ještě nepronikl plně dovnitř. Obraz může zahrnovat střídání zimnice a horečky, hořkou chuť v ústech, sucho v hrdle, závratě, nechutenství, nevolnost a napětí v podžebří. Klasickým příkladem je Xiao Chai Hu Tang, kde Chai Hu s Huang Qin harmonizuje „poloviční povrch, poloviční nitro”.
Rozptyluje stagnaci jaterní Qi. Chai Hu je hlavní bylinou pro tento obraz, který může zahrnovat napětí a bolest v podžebří a na hrudi, podrážděnost, časté povzdechy, pocity sevření a nepravidelný menstruační cyklus. V tomto směru je hlavní bylinou receptur Xiao Yao San, Si Ni San nebo Chai Hu Shu Gan San.
Pozvedá Yang Qi. Používá se k pozvednutí pokleslé Yang Qi, zejména v kombinaci s Huang Qi a Sheng Ma. Obraz může zahrnovat pocit poklesu v podbřišku, výhřez orgánů, dlouhodobý průjem a celkovou slabost. V této funkci je součástí Bu Zhong Yi Qi Tang.
Zpracování
Kromě neupravené drogy se používá Cu Chai Hu (醋柴胡, octem upravený). Podle tradiční teorie ocet směruje působení byliny více k játrům a posiluje schopnost uvolňovat stagnaci jaterní Qi a mírnit bolest pod žebry. Zpracování octem není pouhé ochucení – může měnit chemické složení i rozpustnost jednotlivých látek.
Obsahové látky a výzkum
Kořen obsahuje triterpenoidní saponiny označované jako saikosaponiny, dále těkavé silice, polysacharidy, flavonoidy, polyacetyleny a lignany.
Nejčastěji zkoumanými jsou saikosaponin A, C, D, B1 a B2. Aktuální čínský lékopis používá saikosaponin a (SSa) a saikosaponin d (SSd) jako indikátorové sloučeniny pro hodnocení kvality.
Jejich zastoupení se mění podle botanického druhu, oblasti pěstování, stáří rostliny, doby sklizně, způsobu sušení a metody extrakce. Samotný údaj „extrakt z Chai Hu” proto nestačí k posouzení kvality – důležitý je přesný botanický druh, extrakční poměr a analytický profil.
Klinické studie jsou omezené a často zkoumají celé vícesložkové receptury, nikoli samotné Chai Hu.
Riziko záměny
Čínský lékopis výslovně upozorňuje, že kořen druhu Bupleurum longiradiatum Turcz. (Da Ye Chai Hu, „velkolistý Chai Hu”) je toxický a nesmí být používán jako náhrada. Od léčivých druhů jej lze rozeznat podle výrazně větších, eliptických až lopatkovitých listů, vyššího vzrůstu (až 140 cm) a nápadné vůně. Toxicitu potvrzuje i odborná literatura popisující toxické polyacetyleny v jeho kořeni.
Dávkování a kontraindikace
Čínský lékopis uvádí 3 až 10 gramů denně ve formě odvaru. U extraktů závisí množství na extrakčním poměru, obsahu saikosaponinů a postavení Chai Hu v celé receptuře.
Chai Hu má rozptylující a vzestupný charakter. Není proto vhodné při nedostatečnosti Yin s prázdnou horkostí, při stoupání jaterního Yangu, silném vnitřním ohni ani při vzestupu Qi vzhůru.
Bezpečnost
Bupleuri radix má dlouhou historii tradičního použití, ale vysoké dávky a dlouhodobé užívání vyžadují opatrnost.
Experimentální a přehledové práce upozorňují na možnost poškození jater zejména při vysokém množství, dlouhodobém podávání, u koncentrovaných extraktů a při současném užívání dalších látek zatěžujících játra. Za část tohoto působení mohou odpovídat saikosaponiny A a D.[1] Význam laboratorních výsledků pro běžné používání tradičních dávek u člověka však není zcela objasněn.
Bezpečnost celé tradiční směsi nelze odvozovat pouze od jedné složky – zpracování, poměry a kombinace bylin mohou účinek i bezpečnost měnit.
Nejčastější otázky
Jaký je rozdíl mezi Bei a Nan Chai Hu? Bei Chai Hu pochází z B. chinense a je pevnější, více zaměřený na Shao Yang. Nan Chai Hu z B. scorzonerifolium je mírnější, více zaměřený na jaterní Qi. Liší se i obsahem saikosaponinů.
Co je Cu Chai Hu? Octem upravená forma s posílenou schopností uvolňovat stagnaci jaterní Qi a mírnit bolest pod žebry.
Může Chai Hu zatížit játra? Přehledové práce na tuto možnost upozorňují u vysokých dávek a koncentrovaných extraktů. Opatrnost je vhodná při jaterním onemocnění a při užívání hepatotoxických léků.
Shrnutí
Chai Hu je sušený kořen Bupleurum chinense nebo B. scorzonerifolium, uvedený již v Shen Nong Ben Cao Jing mezi vyššími bylinami. Má hořkou a mírně ostrou chuť a mírně chladnou povahu a vstupuje do drah jater a žlučníku. Harmonizuje vrstvu Shao Yang, rozptyluje stagnaci jaterní Qi a pozvedá Yang Qi – tři odlišné funkce, které vysvětlují jeho přítomnost v recepturách s velmi různým zaměřením.
Použité odborné zdroje
- Yang F. et al. (2017): Radix Bupleuri: A Review of Traditional Uses, Botany, Phytochemistry, Pharmacology, and Toxicology. BioMed Research International.
- Zeng C. et al. (2023): Traditional use, germplasm identification and phytochemistry of Bupleuri radix. Medicinal Plant Biology.
- Bupleurum chinense DC. – Plants of the World Online, Kew.
- Chinese Pharmacopoeia (2020) – Bupleuri radix (柴胡), monografie a dávkování.
- Shen Nong Ben Cao Jing – klasický záznam Chai Hu (Zi Hu).
Tento text má informativní charakter a vychází z tradiční teorie čínské medicíny. Nenahrazuje konzultaci s kvalifikovaným lékařem ani odborníkem TCM.
Použití v recepturách
Tato bylina je součástí následujících receptur: Bu Zhong Yi Qi Tang, Jia Wei Xiao Yao San, Jing Fang Bai Du San, Long Dan Xie Gan Wan, Xiao Chai Hu Tang, Xiao Yao San, Chai Hu Qing Gan Tang, Chai Hu Shu Gan Tang.