Od tradiční čínské medicíny k šamanismu
Nebeské kmeny a Pozemské větve
Skoro všechno, co se dnes na Západě učí jako čínská medicína, má překvapivě přesné datum narození. Roku 1953 vzniklo v Číně pět nových univerzit a s nimi jednotné osnovy, jednotné učebnice a jednotný jazyk. Tak se zrodila TCM: systém srozumitelný, vyučitelný a vyvezitelný do světa. Funguje. Léčí.
A přesto je to jen jedna větev stromu, jehož kořeny sahají o několik tisíc let hlouběji.
Postgraduální ročník jde tou druhou větví. Jde proti proudu času – od standardizovaných osnov zpátky k tomu, co z nich bylo odstraněno. Ke kosmologii, k rytmu, k duchu orgánů, k vnitřní kultivaci a nakonec k šamanské vrstvě, ze které celá čínská metafyzika vyrostla.
Není to cesta pro sběratele kuriozit. Je to cesta, na jejímž konci terapeut nedělá jiné věci, ale dělá je jinak – protože jinak rozumí tomu, koho má před sebou.
Kde se cesta rozdělila
Rozdíl mezi původní čínskou medicínou a moderní TCM není rozdíl v technice. Je to rozdíl v tom, co je vlastně člověk.
TCM pracuje se syndromy a symptomy, s popsanými chorobami, s tělem a myslí. Studium je intelektuální a univerzitní. Zdraví je nepřítomnost patologie.
Původní čínská medicína stojí na filozofickém základu a na šetrném, individuálním výběru bodů – jiné body podle denní doby, ročního období a podle konkrétního člověka. Propojuje filozofii, konstituční energii, metafyziku, mikro- a makrokosmos. Pracuje s duší, myslí i tělem, s čchi kungem a vnitřní alchymií. Zdraví je jednota duše, ducha a těla.
Jak se ta druhá větev vytratila a proč se vrací, popisuje samostatný text Klasická čínská medicína: cesta zpět k původním kořenům.
Linie předání: od van Burena k nám
Učení o Deseti nebeských kmenech a dvanácti pozemských větvích se nikdy nepředávalo knihami. Předávalo se z mistra na žáka – a síla takového předání je přímo úměrná hloubce vnitřní proměny toho, kdo předává, a schopnosti toho, kdo přijímá.
Linie, na kterou navazujeme, je dohledatelná jménem po jménu. Holanďan J. D. van Buren začal studovat akupunkturu roku 1952, roku 1969 získal doktorát a odjel do Koreje, kde se s naukou o Kmenech a větvích setkal v její živé podobě. Roku 1972 založil International College of Oriental Medicine a učení tím poprvé vstoupilo do Evropy.
Po něm pokračovali Peter van Kervel a Joan Duveen. Z této školy vyšel Chris Bunkell, absolvent ICOM z roku 1990, který svou praxi prohloubil taoistickou výukou Jeffreyho Yuena – a který toto učení přivezl do České republiky a na Slovensko.
Nestudujete tedy rekonstrukci ani fantazii, ale nepřerušený proud předání s doložitelnými jmény.
Tian Ren He Yi: člověk následuje cestu Nebe
Tady končí historie a začíná vlastní nauka. Nebeské kmeny a Pozemské větve definují osu časoprostoru a odhalují povahu všeho, co existuje. Člověk není bytost žijící uprostřed přírody – je místem, kde se setkává Nebe, Země a čas.
Studium začíná u Tao jako pramene, u zrození čchi a jejího rozdělení na jin a jang. Odtud vede k Přednebeskému a Postnebeskému uspořádání, ke třem pokladům Jing, Čchi a Shen, k Říční mapě He Tu a Diagramu devíti paláců Luo Shu, k osmi trigramům a pěti hybatelům wu sing.
Co se student naučí: přestane chápat čchi jako energii a začne ji chápat jako inteligentní rytmus času.
Tři okruhy: Nebe, Země a člověk
Nauka o Kmenech a větvích se dělí na tři samostatné, ale propojené okruhy. Toto rozdělení je klíč k celému ročníku.
- Kmeny (Tian) – duch, charakter a čisté emoce; Shen, Jing a Jüan čchi. To, s čím člověk přišel na svět. Patologie vrozené.
- Větve (Di) – duše, mysl a osobnost. To, co se v životě utvářelo. Patologie získané.
- Člověk (Ren) – tělo, meridiány, oddíly a fyzické pocity. To, co onemocní jako poslední.
Ve výuce se probírá všech deset nebeských kmenů i všech dvanáct pozemských větví jednotlivě: jejich orgán, element a energetická osa, jejich patologické tendence a způsoby harmonizace – souhlasná a nesouhlasná čchi, body Luo, bod matky, kmenové a rozplétací body. K tomu vzájemné vztahy větví, šedesátiletý cyklus Jia Zi a systém pěti pohybů a šesti kvalit čchi Wu Yun Liu Qi.
Co se student naučí: samostatně analyzuje kterýkoli kmen a kteroukoli větev a orientuje se v jejich vzájemných vztazích.
Čtyři pilíře osudu (Ba Zi)
Praktické jádro ročníku. Z data a hodiny narození se sestaví konstituční diagram člověka – roční, měsíční, denní a hodinový kmen a větev.
Studenti se učí postup výpočtu, práci s tabulkami, vztah mezi roční a osobní čchi a především to, jak z diagramu odvodit terapeutickou strategii. Vše na konkrétních datech narození, nikoli na teoretických příkladech.
Na tento modul přímo navazuje přednáškový cyklus Konstituční akupunktura podle Kmenů a větví s Tae Hunn Lee, kde se konstituční diagram převádí do konkrétní jehlové praxe.
Co se student naučí: sestaví Ba Zi diagram pacienta a odvodí z něj strategii léčby.
Sestup do hloubky: taoistická akupunktura
Kmeny a větve odpovídají na otázku, s čím člověk přišel na svět a v jakém čase žije. Jakmile student tuto vrstvu přijme, otevře se mu druhá: soustava komplementárních drah, kterým taoistická tradice říká cesta do nitra.
Zatímco Kmeny a větve pracují s konstitucí a s rytmem času, komplementární dráhy pracují s tím, co si člověk nese v paměti těla – s tím, co nestihl zpracovat, co odsunul a co uložil hlouběji, aby mohl žít dál. Není to tedy pokročilejší technika. Je to sestup o patro níž.
Linie předání
Jeffrey C. Yuen, taoistický kněz a učitel klasické čínské medicíny, vyučuje přístup vycházející z Nei Jing a Nan Jing, propojený s vnitřní alchymií a čchi-kungem. Právě on tuto vrstvu na Západě znovu otevřel.
Z jeho výuky čerpá Chris Bunkell, který se Yuenovými materiály zabývá od roku 2008 a od roku 2014 studuje taoistický kánon a alchymickou medicínu přímo u něj. A také Ann Cecil-Sterman, absolventka školy, kterou Yuen založil v New Yorku, jež tuto látku zpracovala do prvního uceleného klinického manuálu komplementárních drah.
Kmeny a větve a taoistická akupunktura tedy nejsou dva oddělené obory. Jsou to dvě strany téže linie, která se do České republiky dostala stejnou cestou.
Čtyři vrstvy komplementárních drah
- Šlachosvalové dráhy (Jing Jin) – první obranná vrstva, kde se patogen i emoce zadrží nejdřív.
- Luo meridiány – cévy vnitřní paměti. Uchovávají emoční zkušenost, kterou organismus nemohl zpracovat.
- Divergentní meridiány (Jing Bie) – systém přežití. Odkládají to, co by člověka v danou chvíli přemohlo, do hloubky ke kloubům a k orgánům.
- Mimořádné dráhy (Qi Jing Ba Mai) – oceány esence a přednebeská čchi. Pracují s vrozeným potenciálem a životní cestou člověka.
Na tuto vrstvu navazují i přednášky Arama Tzayiga o taoistické akupunktuře, kde se komplementární dráhy setkávají s prací s duchem Shen a s Body duchů.
Co se student naučí: rozpozná, ve které vrstvě potíž leží, a ví, kdy má pracovat s konstitucí a časem a kdy sestoupit ke komplementárním drahám.
Vnitřní kultivace
Tady se cesta obrací dovnitř. V původní čínské medicíně nebyla vnitřní práce doplňkem – byla podmínkou. Staré texty to říkají přímo: lékař, který nezná Tao, nemůže plně porozumět ani člověku.
Výuka zahrnuje čchi kung a vnitřní alchymii, práci s jüan čchi a s jejím průchodem organismem, klasické praxe využívající systém kmenů a větví ke směrování čchi k orgánům cang a fu, pěstování dlouhověkosti a transformaci esence jing. Součástí je i energetická hygiena terapeuta.
Co se student naučí: pochopí, že hloubka jeho praxe je dána hloubkou jeho vlastní proměny.
Duchovní dimenze: Démonologie, šamanismus a Body duchů
Poslední úsek cesty. Za dynastie Wei (386–533 n. l.) měla Císařská lékařská škola čtyři katedry: interní a externí lékařství, akupunkturu a moxování, masáže – a démonologii. Nešlo o okrajovou kuriozitu. Tehdejší medicína prostě neoddělovala fyzický a duchovní svět. Šamanské techniky, ze kterých tato vrstva vyrostla, lze přitom sledovat sedm tisíc let před náš letopočet.
Historické kořeny
Katedra démonologie za dynastie Wei. Šamani a lékaři Wu Yi a jejich zaříkávadla, tance a talismany. Ge Hong (265–317 n. l.) a spis Předpisy na dosah ruky pro případ nouze s pěti patologiemi SISHI. A důležité rozlišení, kdy se stav připisoval posedlosti a kdy vlastní energetické nerovnováze.
Duchovní anatomie a mapa říší
Tři vnitřní duchové San Chong a jejich sídlo ve třech tan-tienech. Duch a duše, pojem Gui. Nebeská říše a Tři čistí, lidská duchovní říše, podsvětí Feng Du. Duchovní patologie a zděděná karma – jak se rodová zátěž promítá do zdraví.
Myšlenkové formy a psychické útoky
Vznik škodících energetických myšlenkových forem, jejich tvary a barvy a vztah k nemocem. Škola světla Zheng Dao a Zlověstná cesta Zuo Dao. A hlavně: jak odlišit psychický útok od běžné psychické poruchy a od vlastní stagnace čchi.
Ochranné techniky
Mantra jako ochrana, vytvoření energetické brány, znak pro zavření brány duchů, mudry pro zahánění zlých duchů. Vše s důrazem na energetickou hygienu terapeuta.
Útlak, posednutí a exorcismus
Démonické útoky a démoni stvoření ve vlastním podvědomí. Tři projevy útlaku duchem: pokušení a vina, duchovní zaslepení, duchovní otroctví. Posednutí Ping Fu v rituální i nerituální formě. Čtyři fáze exorcismu, zaříkávání, čchi kung při ošetření – a etické zásady včetně hranice kompetence terapeuta a spolupráce s psychiatrickou péčí.
Moderní pojetí: emocionální vítr a trauma
Staří Číňané popisovali náhlé a iracionální výbuchy vzteku, prudké změny nálad nebo nevysvětlitelný smutek jako zasažení zlým duchem. Dnešní jazyk pro totéž zní jinak, ale popisuje stejný pohyb: emocionální vítr usazený v některém z orgánů a trauma, které v člověku zůstane jako cizí síla řídící jeho jednání.
Tuto vrstvu rozvíjí ve své práci Aram Tzayig v pojetí taoistické akupunktury a Demonic Qi. Jak se emocionální vítr projevuje v jednotlivých orgánech a jak se s ním pracuje jehlou, rozebírá stránka Body duchů v tradiční čínské medicíně.
Body duchů podle Sun Si Miaa
Klinické jádro modulu. Dvanáct bodů ve čtyřech trojicích doplněných o bod Hai Quan – celkem třináct Bodů duchů, jejich čínské názvy, indikace, pořadí a technika jehlování.
- 1. trojice: Renzhong GV-26 (Gui Gong), Shao Shang LU-11 (Gui Xin), Yinbai SP-1 (Gui Lei)
- 2. trojice: Daling PC-7 (Gui Xin), Shenmai BL-62 (Gui Lu), Fengfu GV-16 (Gui Xue)
- 3. trojice: Jiache ST-6 (Gui Chuang), Chengjiang CV-24 (Gui Shi), Laogong PC-8 (Gui Ku)
- 4. trojice: Shangxing GV-23 (Gui Tang), Huiyin CV-1 (Gui Cang), Quchi LI-11 (Gui Chen)
- Doplňující bod: Hai Quan (Gui Feng)
K tomu body země, pět dračích drápů, vnější a vnitřní draci, Shu body v duchovní rovině a rozlišení jinových a jangových depresí.
Co se student naučí: rozpozná příznaky duchovní a energetické patologie a odliší je od stavů, které patří do rukou psychiatra. Zná historický i etický rámec této práce, umí chránit sebe i ošetřovaný prostor a ovládá praktické použití Bodů duchů.
Až k Žlutému císaři
A tady cesta končí – nebo spíš začíná.
- Fu Si (2852–2737 př. n. l.) sestavil osm trigramů a popsal zákonitosti He Tu, čísla udávající rytmus. Jemu se připisuje vznik konceptu Gan Zhi.
- Žlutý císař Huang Di (2698–2598 př. n. l.) – za jeho doby se datuje vznik systému Kmenů a větví a je mu připisována Vnitřní kniha Žlutého císaře, Su Wen a Ling Shu.
- Da Yu (2123–2025 př. n. l.), vnuk Žlutého císaře, rozpoznal na krunýři želvy plán stvoření v devíti segmentech.
- Lao-c* (6. stol. př. n. l.) dal učení o kmenech a větvích v Tao te ťingu jeho teoretický základ.
- Sun Si Miao (581–682) rozšířil mapu bodů z 349 na 353, zavedl aš body a Body duchů.
- Wang Bing (710–805) dokončil roku 762 dvanáctiletou revizi Su Wen do dnešní podoby 81 kapitol a doplnil sedm kapitol věnovaných přímo Kmenům a větvím.
V Su Wen se píše: lékař by měl něco vědět o horní oblasti, což je astronomie, něco o dolní oblasti, což je geografie, a něco o oblasti střední, což jsou věci lidí. Jen ten, kdo má takové vědomosti, bude schopen léčit.
Etika práce s konstituční čchi
Čím hlouběji jde poznání, tím větší je odpovědnost. Součástí programu je proto výslovně respekt k přirozenému rytmu života, rozlišení mezi léčbou a manipulací a zásada léčit projevy nerovnováhy, nikoli měnit osud člověka.
Konstituční diagram i duchovní rovina pacienta jsou velmi osobní informace. U šamanské vrstvy k tomu přistupuje jasně vymezená hranice kompetence terapeuta a spolupráce s psychiatrickou péčí.
Doporučená literatura
Nauka o Kmenech a větvích se předávala ústně a kvalitní literatury k ní dodnes není mnoho. Následující tituly patří k tomu nejlepšímu, co je dostupné – většina v angličtině. Nejde o povinnou četbu; jsou to knihy, ke kterým se student během studia i po něm vrací.
Nebeské kmeny a Pozemské větve
- van Kervel, Peter C. – Acupuncture: Celestial Stems & Terrestrial Branches. Lán Dì Press, 2010. Základní referenční dílo linie ICOM.
- Duveen, Joan – Applying Stems and Branches Acupuncture in Clinical Practice. Singing Dragon, 2022. Předmluvu napsal Tae Hunn Lee. Nejpraktičtější převod nauky do klinické praxe.
- Golding, Roisin – The Complete Stems and Branches: Time and Space in Traditional Acupuncture. Churchill Livingstone / Elsevier. Systematický výklad času a prostoru v akupunktuře.
- Twicken, David – Four Pillars and Oriental Medicine: Celestial Stems, Terrestrial Branches and Five Elements for Health. Writers Club Press, 2000 (ISBN 978-0-595-12968-3). Srozumitelný úvod do Ba Zi.
Taoistická akupunktura a komplementární dráhy
- Cecil-Sterman, Ann – Advanced Acupuncture: A Clinic Manual. Classical Wellness Press. První ucelený klinický manuál komplementárních drah – šlachosvalových, luo, divergentních a mimořádných. Autorka vyšla ze školy Jeffreyho Yuena v New Yorku.
- Yuen, Jeffrey C. – přepisy seminářů a přednáškových cyklů (1998–2010). Nevyšly knižně; kolují jako studijní materiály a jsou primárním pramenem celé této linie.
Duch, Body duchů a pět prvků
- Willmont, Dennis – The Twelve Spiritpoints of Acupuncture: Beyond Symptomatic and Preventive Healing. Willmountain Press. Nejdůkladnější zpracování bodů duchů v angličtině.
- Worsley, J. R. – Traditional Acupuncture, Vol. II: Traditional Diagnosis. Nově vydáváno jako Worsley Five-Element Acupuncture, Volume II. Klasika psychospirituálního pojetí pěti prvků.
Knihy nevydáváme ani neprodáváme; odkazy vedou k vydavatelům a knihkupcům pro vaši orientaci.
Organizace a školné
Postgraduální studium má dva semestry a probíhá ve stejném rozsahu jako řádná výuka – pět víkendů za semestr, v sobotu od 9:00 do 17:00 a v neděli od 9:00 do 16:00 s hodinovou přestávkou. Dohromady jde zhruba o 170 vyučovacích hodin.
Školné je 9 500 Kč za semestr, celkem tedy 19 000 Kč. Termíny se domlouvají individuálně s frekventanty, aby vyhovovaly celé skupině. Navazuje na dvouleté studium, otevřené je ale i praktikujícím terapeutům z jiných škol.
Pro koho je postgraduální studium určeno?
Pro absolventy dvouletého studia tradiční čínské medicíny, pro terapeuty a akupunkturisty a pro pokročilé studenty, kteří chtějí za hranici běžné výuky TCM.
Není to nástavba. Je to obrat. Kdo tuto cestu projde, nezíská další sadu technik – získá jiný způsob, jak se dívat na člověka, na čas a na sebe sama.
Máte zájem o studium tradiční čínské medicíny?
Prohlubte své znalosti tradiční čínské medicíny a seznamte se s původními klasickými systémy, které po staletí formovaly čínské lékařství. Zanechte nám svůj kontakt a rádi vám zašleme podrobné informace o studiu.